Čtyři tipy jak být trochu méně pokrytec a zároveň masožrout

Často se ve škole, ale i na mých oblíbených diskuzích na Facebooku setkávám s komentáři typu "Ty se jako zajímáš o ochranu hospodářských zvířat a lepší podmínky v jejich chovech a přitom nejsi vegan? Pokrytče."
A já si tak říkám, vážně má rád zvířata jen ten, kdo je vegan/vegetarián? Neřekla bych. Ačkoliv maso a živočišné produkty jím, zajímá mě, jaký život měla ta kráva předtím, než ji zabili, a jak ji zabili. Zajímám se, kde žije slepice, od které mám vajíčka. A to proto, že ta zvířata mám ráda a i když je jím, neznamená to, že chci, aby kvůli mě trpěla.
Prostě když už jsem tak pokrytecká, že jím maso, chci alespoň, aby se ta zvířata měla před smrtí dobře.
A proto Vám dnes přináším čtyři tipy, jak být masožrout a zároveň nepodporovat velkochovy v masném a mlékárenském průmyslu.

Veganské granule? Jako fakt?

Na úvod chci říct, že se nejedná o článek, jehož účelem je navážet se do všech veganů a urážet je, jak má většina "masožroutů" v oblibě. Veganství a vegany obdivuji, sama se s většinou jejich názorů a cílů ztotožňuji. Ale nemám ráda fanatiky, a to nikde. 

Vždy jsem si myslela, že veganství je o přirozenosti, ekologii, etice a udržitelnosti. O tom, nezneužívat zvířata ke svému prospěchu, neměnit jejich přirozenou podstatu a nekonzumovat nejen maso, ale i ostatní živočišné produkty. Ovšem poslední měsíce (možná i roky) to někteří s tím vynecháváním masa a živočišných produktů trošku (trošku víc) přehání. Začali psy a kočky krmit veganskými granulemi bez masa.

zdroj

Tři psí knihy aneb poznej svého psa

V České republice žije více než dva miliony psů. Jsme zemí pejskařů, jsme zemí milovníků zvířat. Víte ale vůbec, jak váš čtyřnohý parťák přemýšlí, jak s vámi komunikuje a hlavně, jak s ním správně máte správně komunikovat vy?
Když se zeptám kamarádů na jednoduchou otázku "Máte doma psa?", většina z nich odpoví ano. Když se ale zeptám "A víš, co je to operantní podmiňování, pozitivní motivace a konejšivé signály?", většina na mě kouká, jak kdybych spadla z Marsu.
Téměř v polovině domácností žije alespoň jeden pes a troufám si říct, že minimálně tři čtvrtiny z nich nemají tušení o tom, jak pes přemýšlí, jak pes komunikuje a hlavně, jak se pes učí. Je zvláštní, že ačkoliv si pořizujeme parťáka klidně i na 15 let, nevadí nám a nepřijde nám divné, že o nich nevíme žádná základní fakta. "Je to jenom pes, máme je doma odjakživa. Nepotřebuju si o nich nic číst", slýchávám od známých a přátel. Opak je ovšem pravdou. Číst je potřeba, to nám učitelé neustále opakovali už na základní škole. A proto vám dnes přináším tři knižní tipy, ve kterých se dozvíte úplné základy o tom, co za zvíře pes vlastně je, jak komunikuje, jak přemýšlí, jak se učí a hlavně, jak se k němu máte vy, jako člověk a psí polobůh, chovat.