J. Irving- Svět podle Garpa

Garp se stal mojí další volbou v maturitním seznamu knih. Začátek knihy je asi nejúchylnější věc co jsem kdy četla, ale nezalekla jsem se a četla dál. Nelituji. Napřed jsem se nemohla začíst, ale po pár desítkách stránek se mi četlo krásně. Děj je velmi zvláštní a lehce nereálný. I když v dnešní době se může stát cokoliv.

O knize se toho můžete dozvědět více ZDE

Po tom co jsem si přečetla zadní stranu obalu jsem byla velmi v rozpacích.
Kniha je pojata jako životopis spisovatele T.S.Garpa. Vše začíná příběhem jeho feministické matky a technického seržanta Garpa, který nešťastnou náhodou skončí v nemocnici jako mentálně postižený. Garpova matka ho prakticky znásilní a otěhotní. Úryvek na zadní straně tento akt popisuje.

Jenny si zula pevné sesterské střevíce, odepjala bílé punčochy a vysvlékla se z uniformy. Dotkla se prstem Garpových rtů. "Garp?" zašeptala. Shodila kombiné i kalhotky, sundala si podprsenku a stáhla deku. "Kristepane," řekl vedle Povrchový tiše; rty měl od popálenin samý puchýř. "Do prdele kruci!" křičel muž s postiženými vnitřními orgány. "Garp," řekla Jenny. Chopila se jeho erekce a obkročmo na něho usedla. "Á," vyjekl blaženě. Už mu chybělo i r. K vyjádření radosti i smutku mu zbyla jediná samohláska. "Á," opakoval, když ho Jenny pojala do sebe a zůstala na něm sedět celou vahou. "Garp?" zašeptala. "Dobrý? Je to fajn, Garp?" "Fajn," přisvědčil zřetelně. Avšak to bylo jediné slovo, jež jeho poničená paměť vydala ve vší jasnosti právě v okamžiku, kdy v Jenny dospěl vyvrcholení. Bylo to také první a poslední opravdové slovo, které ho slyšela promluvit. A když se opět zmenšil a vyklouzl z ní v toku svých prýštících životodárných látek, zredukoval se opět na pouhé Á; zavřel oči a usnul. Když mu Jenny nabídla prs, neměl hlad.

Celkově na mě kniha velmi zapůsobila. Byla psána zvláštním stylem a ocenila jsem povídky, které Garp psal. Obzvlášť jedna mě nadchla, bohužel nevím jak se jmenovala. Psal v ní o nějaké dívce, kterou unesli dva perverzní bratři a chtěli ji znásilnit a zabít. Je to přeci jen poněkud "jiná" kniha, ale Grap je v ní podle mě popsán jako hrdina, i když poněkud zvláštní. Vlastně všechny postavy jsou zde zvláštní. Jeho matka, jeho žena Helena, transsexuálka Roberta Muldonová a další. Příběh jako takový je velmi pěkný a čtivý.
Pravdou je, že spolužačkám se kniha vůbec nelíbila a nebyly schopné ji dočíst. Já osobně mám ráda knihy, které jsou odlišné od ostatních. K tomu patří i to, že se kniha nelíbí všem.