Zdroj |
Když se řekne množírna, v dnešní době už většina lidí ví, o co se jedná. Feny rodí štěňata v hrůzných podmínkách a ta se pak prodávají jako štěňata "čistokrevná bez PP" za celkem vysokou cenu. Fenka je většinou zavřená v kleci a živoří. Tenhle scénář známe snad všichni minimálně z internetu nebo z nějaké reportáže TV Nova a spol.
Pravdou ale je, že slovo množírna má hned několik významů a množitel není jen člověk, co chová psy v klecích. Za množírnu se dá považovat vlastně jakékoliv množení psů nebo jiných zvířat mimo chovatelskou stanici. Ať už se jedná o množení v klecích nebo v ideálních podmínkách, kdy majitelé mají dva neuchovněné psy s PP a poté opět prodávají "čistokrevné psy bez PP" nebo o případ, kdy fenku omylem obskočí cizí pes.
Zkrátka čistokrevný pes bez průkazu původu není čistokrevný. Jeho původ nelze nijak dokázat a nikdo vám nezaručí, že psi, kteří jsou prezentováni jako jeho rodiče, jsou skutečnými rodiči. Množitelé mají spoustu fint a triků, jak zájemce obalamutit a ujistit je, že jejich nabídka je seriózní a správná a vy si domů odvezete vaše vysněné plemeno.
V těchto "chovech" ale nedochází k žádnému genetickému testování a rodiče štěňat klidně můžou být nemocní.
Jen průkaz původu vám zaručí, že dostanete doopravdy to, za co platíte. Ano, psi s PP jsou dražší, než ty z množíren, ale věřte tomu, že chovatelé na prodeji štěňat mnoho nevydělají. Naopak vám zaručí chovatelský servis po celý život vašeho mazlíčka, ale máte alespoň částečnou záruku toho, že pes nebude trpět DKK apod., jelikož chovní psi jsou na to testovaní. Znám hodně lidí, co si radši koupí "čistokrevného psa bez PP" právě kvůli penězům, ale zároveň netuší, kolik mohou zaplatit za případnou veterinární péči o nemocného psa. Je hodně případů, že i pes s PP je nemocný, ale PP zaručí hlavně původ plemeno psa, ne zdraví.
Jak jsem psala výše, za množírnu se dá považovat i neúmyslné množení, kdy vám fenka zabřezne omylem. I tato štěňata zabírají místo psům z útulku, kteří na svého milujícího majitele čekají pomalu celý život a někdy se ani nedočkají. Stejně tak i tito rodiče nejsou nijak testovaní na genetické choroby a štěňata mohou být doživotně postižena.
Při pořízení mazlíčka(jako příklad používám psa) se dají jednoduše doporučit dvě jednoduchá pravidla:
- Líbí se mi nějaké plemeno, ať už povahou nebo vzhledem- pořídím si psa s PP, jedině to mi zaručí to, že pes bude odpovídat povahově i vzhledově svému plemenu.
- Chci mazlíčka, na vzhledu mi úplně tak nezáleží- pořídím si psa v útulku. I tam najdete psy, kteří se vzhledově a povahově podobají nějakému plemenu a podle toho budete vybírat. V útulku nejsou jen labilní a dospělí psi, ale i štěňata a naprosto zdraví jedinci.
Stejně tak po pořízení psa by se měl majitel řídit jednoduchými pravidly:
- Mám psa s PP, který je vhodný do chovu- pokud by majitel chtěl mít štěňata, nechá psa uchovnit a poté může mít štěňata, která stejně jako rodič budou mít PP a budou čistokrevná.
- Mám psa s PP a štěňata nechci mít/ pes byl vyřazen z chovu- nechám psa(hlavně fenu) vykastrovat, abych zabránila nechtěnému nakrytí.
- Mám psa bez PP(ať už z množírny nebo z útulku), nechám ho co nejdříve vykastrovat(hlavně fenu)
- Rozhodně neplodím schválně ani omylem další štěňata, kterých je na světě mnoho.
Tato pravidla se dají aplikovat na každé zvíře, ať už se jedná o kočku(kde je ale třeba kastrace u obou pohlaví), koně nebo třeba i "hloupého" křečka, i když křečci zrovna přemnožení nejsou.
Jsem si vědoma toho, že článek není úplně stylisticky v pořádku, ale snažila jsem se obsáhnout úplně vše. Také chci na závěr říci, že netvrdím, že křížení psi nemají právo na život, a že je považuji za méněcenné. Tak to totiž není. Pravdou ale je, že na takovéhle psy je nejmenší poptávka a proto často končí v útulcích a dokud se útulky nevyprázdní, další kříženci nejsou třeba. Je možné, že jednou bude psů tak mnoho, že se bude muset jejich počet uměle regulovat. Ať už odstřelem nebo uspáváním nečistokrevných štěňat. I to se ve světě děje.
Jaký názor máte na tuhle problematiku vy? Budu moc ráda, když budu moci s odpůrci i s příznivci mého názoru alespoň v relativním klidu diskutovat v komentářích a zodpovědět případné nesrovnalosti a otázky k tématu. Pokud máte nějaký dodatek, který mi v článku chybí, napište mi klidně mail a já ho do článku doplním, píši totiž v docela impulzivní náladě. Tak bude moc článek sloužit ještě lépe. :)
Jsem si vědoma toho, že článek není úplně stylisticky v pořádku, ale snažila jsem se obsáhnout úplně vše. Také chci na závěr říci, že netvrdím, že křížení psi nemají právo na život, a že je považuji za méněcenné. Tak to totiž není. Pravdou ale je, že na takovéhle psy je nejmenší poptávka a proto často končí v útulcích a dokud se útulky nevyprázdní, další kříženci nejsou třeba. Je možné, že jednou bude psů tak mnoho, že se bude muset jejich počet uměle regulovat. Ať už odstřelem nebo uspáváním nečistokrevných štěňat. I to se ve světě děje.
Jaký názor máte na tuhle problematiku vy? Budu moc ráda, když budu moci s odpůrci i s příznivci mého názoru alespoň v relativním klidu diskutovat v komentářích a zodpovědět případné nesrovnalosti a otázky k tématu. Pokud máte nějaký dodatek, který mi v článku chybí, napište mi klidně mail a já ho do článku doplním, píši totiž v docela impulzivní náladě. Tak bude moc článek sloužit ještě lépe. :)
Takové ty echt množírny, kde fenky rodí jak na běžícím pásu, mi trhají žíly stějně jako milionu dalším lidem. Mi osobně je glancprdel, jestli mám křižovatku nebo psa s rodokmenem dlouhým jak účet důchodce z Lídlu, hlavně když se mi pes líbí a není vyloženě agresivní. Ale pokud nemám v plánu psa vystavovat, je pro mě zbytečný vyhazovat za něj tisíce. Co si pamatuju, vždycky jsme měli psa z útulku a líp jsme si vybrat nemohli!
OdpovědětVymazatBarevný svět v hrsti
Tak pejsek z útulku je nejlepší volba. :) Ale pes s průkazem původu není jen na výstavy, ty papíry jsou vlastně něco jako rodný list- zaručí ti původ psa a to, že je to plemeno, které si člověk vybere se vším všudy a odpovídá jak vzhledem tak povahou.
VymazatPřijde mi, že tento "trend" se začal řešit teprve nedávno. Nepamatuju si, že když jsem byla malá či ani tak 5 let zpátky by se toto nějak řešilo... Každopádně já mám psa bez PP. Kupovala jsem ho od jedné paní, která žije na venkově, má dům s obří zahradou a sama má dva psy. Velice se mi tam líbilo a líbila se mi i ona sama, proto jsem si vybrala právě ji. V té době (jsou to 4 roky zpět) jsem o žádných množírnách neměla ani páru, prostě se to tolik neřešilo. Brala jsem to tak, že nebude výstavní a to jsem stejně nechtěla. Tímto chci říct, že nevidím nic špatnýho na tom, když fena zabřezne, žije v super podmínkách a pejsci či ona sama je bez PP. Na druhou stranu kdybych neviděla jak žije, tak si pejska nevezmu. Jistě, je to risk, ale risk to máš i když si pořídíš psa s PP. Sice máš papír o tom, co jeho předci měli či neměli za nemoci, ale nikdy nevíš co se stane a nějakej papír ti 100% jistotu nezaručí. Znám právě dost lidí co si celej život brali psy bez PP a nikdy jim nic nebylo a zemřeli na stáří, pak si pořídili psa s PP a byly to samé problémy. Když to tedy shrnu, tak množírny jako takové samozřejmně neuznvám a těm lidem bych udělala to stejný, ale to, že někdo nemá papíry a nemůže mít štěnda mi přijde prostě divný. Ono je to na delší diskutování ale.. :)
OdpovědětVymazatJe pravda, že se to řeší až poslední dobu, ale je dobře, že se to vůbec řeší. Tak mě vadí hlavně to, že to, když fenka omylem zabřezne je t chyba majitele, měl ji hlídat. A právě takovéhle vrhy jsou zbytečné a dost štěňat pak končí v útulkách, občas dokonce i březí fenky. Je jasný, že PP ti nezaručí zdraví, ale zaručí ti to, že plemeno, které sis pořídila bude vypadat a chovat se jako pravý příslušník té rasy.
VymazatA jak jsem psala v článku, u vrhů bez PP se nedělají žádné testy, dokonce ani příbuzenské a je dost velká šance, že pejskové budou nějak nemocní- hlavně u vrhů "po rodičích s PP", jelikož rodiče pravděpodbně nebyli uchovněni kvůli nějaké vadě. Proto by lidé neměli nezodpovědně množit mimo chs.
My máme taky psa bez PP. Dřív jsem o téhle problematice nic nevěděla a prostě jsme si vybrali plemeno a objížděli inzeráty. Potřebovali jsme psa, který nelíná a tak máme Maltézského psíka. Byli jsme se podívat i na pejska s PP a upřímně - 2 hodiny nám hustili do hlavy, jak jsou jejich tátové a dědečkové šampioni všeho a jak jsou vyšlechtění atd. Pes se sotva hnul, byl načesaný, navoněný a přišlo mi, že bláto by pro něj byla smrt. Když jsme řekli, že ho chceme domů a ne na výstavy, tak se na nás podívali jako jestli si děláme pr*el. A ještě si řekli za štěně 20 tisíc. Takže máme tohohle, není s PP, asi ani čistokrevný, ale zase to není žádná psí "dámička", nebojí se bláta ani rybníku, je hravý, běhavý, je to prostě mazel a nevyměnila bych ho :) a aby se neřeklo, pomáháme dvoum útulkům, vozíme pytle granulí, deky, obojky atd., vědět to dřív, vezmu si štěňátko z útulku, ale i tak jsem spokojená :)
OdpovědětVymazatwww.deelays.blogspot.com
Tohle je super příklad toho, proč si pořídit pejska s PP. Chtěli jste psa co nelína, tomu odpovídá Maltezský psík, ale právě u jedinců bez PP se často stává, že tuhle podmínku nesplňují, je tomu tak třeba i u Yorkshirů. Pokud jste se byli podívat na pejska po výstavních rodičích, chovatelé si asi mysleli, že chcete pejska také na výstavy. I u PP psů je třeba si vybírat podle toho, jak jsou rodiče využívání. Jestli na výstavy, pracovně nebo jen jako mazlíci. Pejsci s průkazem původu nejsou žádný gaučaci, co by se báli bahna. :)
Vymazat