Už jste si asi na Facebooku všimli, že jsem si vzala prázdniny od blogu, protože nic nestíhám. Ve skutečnosti je to trochu jinak.
Já bych i stíhala, ale už jsem opět strašně neproduktivní a spoustu času strávím bezcílným brouzdáním na internetu nebo sjížděním videí na Youtube. Zoella vydává dvě videa denně a jelikož mě strašně baví, zabiju tím dost času. Znáte to, jedno video vás dovede k jinému a to k dalšímu a už to jede. Pak přejdu k ultimátům typu "V půl začnu něco dělat." načež se to posune na třičtvrtě, na celou a někdy i na čtvrt. A ještě k tomu zase hraju Travian a to je žrout času číslo 1.
K jádru pudla. Furt si stěžuju, že nic nestíhám, že na to nemám čas, ale ve skutečnosti mám času dost, jen ho prostě neumím dobře využít. Píšu si celkem dost To Do listů, ale většinou se ty úkony dají skloubit s kouknutím na Youtube nebo klikáním Travianu, ale u zkoušek tomu tak bohužel nebude.
Skloubit dohromady školu, přítele, práci, rodinu a "koníčky" fakt moc nejde. Nebo ono to jde, jen já to neumím správně.
Prostě se občas nedokážu pomalu dokopat ani k tomu, abych vylezla z postele (dneska jsem měla budík na 9:00, válela jsem se do půl 11, co jsem asi tak stihla udělat). Zároveň ale mám dny, kdy si všechno naplánuji do posledního puntíku a do ničeho se nemusím nutit. Všechno jde samo, jako po másle.
Nevím, čím to je a co to ovlivňuje, možná počasí, možná prostě to, jak se vyspím, ale já bych chtěla, abych se mohla "svobodně" rozhodnout já sama, že to půjdu udělat. Bez ohledu na okolnosti.
Jsem tak celkově poslední dobou ve stresu a nervózní, může za to nejen škola, ale částečně i to, že jsem teď jaksi bez peněz a bude trvat nějakou dobu, než se dostanu do normálu. Což není problém, rodiče mě stále živí, ale doteď to bylo jen z menší části, teď to bude muset být asi z té větší a já se kvůli tomu cítím divně a nesvobodně. Prostě jsem si zvykla na nějaký standart toho, co si za své můžu dovolit a co ne, teď se to vše zbortilo. Nemám tolik času na práci, bohužel.
Ještě mám na srdci jednu věc. Blog se asi trochu změnil a asi i změní. Nějak mě omrzelo focení na starý foťák a tak prostě nefotím. Stejně tak mě omrzely nákupy, kosmetika apod. Spíše se teď zase vracím ke knihám, k poznávání, k životu vysokoškoláka a na blogu se to hodně promítá. Nevím, jestli to tak bude vždy, věřím, že s příchodem jara (což, je ještě za dlouho :() dostanu nový impuls energie, jako vždy a bude to zase lepší. Chladno, krátké dny a dlouhé večery mi prostě nedělají dobře. Nikdy.
Deník vysokoškolačky, díl II.: Neschopnost soustředit se
.... Když už jsem v pořádku a včas dojela do školy, uklidňuje mě myšlenka, že tam nestrávím celý den, ale většinou buď jen dopoledne nebo odpoledne a vždy se jedná jen o dvě přednášky (vyjma úterý, to je jen jedna).
Prostě pohoda. Jenže tahle pohoda je až moc velká pohoda a já jsem díky tomu tak moc líná, že nejsem schopna poslouchat přednášejícího, pokud zrovna nejsem na zoologii nebo parazitologii, která mě fakt zajímá a profesoři to vážně umí podat zábavně a chytlavě.
Bohužel, drtivá většina ostatních přednášek má stejný scénář: Sednu si, většinou někam do zadnějších řad nebo ještě lépe na balkon, vyndám si papír, penál a pokus o poznámky z předchozích hodin. A telefon, ke kterému jsem už přibalila i tablet. Notebook s sebou neberu, je totiž moc velký. Chvíli výuku sleduji, ale jakmile nějaké části neporozumím, smůla. Přednášející právě přišel o jednoho posluchače. Následující hodinu brouzdám po internetu nebo hraju hry. Těžká pohoda.
Jenže mě to rozčiluje. Jelikož (logicky), čím míň budu poslouchat na přednáškách, tím víc se toho pak na mě nabalí před zkouškama. Genetika, biologie buňky, to nechcete. A tak neustále, marně přemýšlím, jak se donutit poslouchat a dávat pozor. Docela mi pomohl tablet, kam jsem si stáhla výpisky a při poslouchání jsem je sledovala. Ovšem když se přednáška dostane do bodu, kdy rozumím vlastně jen spojkám a předložkám, je zle. V lepším případě opět beru do ruky mobil, v horším případě (ne pro Lenku, která je šťastná, že bude o hodinu dřív doma, ale pro Lenku, která pak bude o zkouškovým brečet a panikařit) si sbalím svých pět švestek a vydávám se na cestu domů.
A tak každý den svádím vnitřní boj a začínám pozorovat změnu k lepšímu (díky bohu za tátovo tablet). S blížícím se zkouškovým, narůstající panikou a zjištěním, že některým věcem absolutně vůbec nerozumím, se častěji nutím k poslouchání. Prostě se musím hecnout a jít do toho po hlavě. To bych ale nesměla být tak líná.
Tuším, že takovýhle boj svádí nejen vysokoškoláci, ale i středoškoláci. Jenže na té střední vás alespoň částečně nutili, ať tam chodíte a dáváte pozor, přeci jen je to takové "povinné nepovinné" vzdělání. Trochu mě rozčiluje, že na vysoké je to všem jedno, jestli nějaká Lenka na přednášku přijde nebo ne. Nadruhou stranu je to super, ale prostě potřebuju někoho, kdo mě k tomu dokope.
Tak se pochlubte, máte/měli jste to tak také? Jak jste se donutili makat? :)
Prostě pohoda. Jenže tahle pohoda je až moc velká pohoda a já jsem díky tomu tak moc líná, že nejsem schopna poslouchat přednášejícího, pokud zrovna nejsem na zoologii nebo parazitologii, která mě fakt zajímá a profesoři to vážně umí podat zábavně a chytlavě.
Bohužel, drtivá většina ostatních přednášek má stejný scénář: Sednu si, většinou někam do zadnějších řad nebo ještě lépe na balkon, vyndám si papír, penál a pokus o poznámky z předchozích hodin. A telefon, ke kterému jsem už přibalila i tablet. Notebook s sebou neberu, je totiž moc velký. Chvíli výuku sleduji, ale jakmile nějaké části neporozumím, smůla. Přednášející právě přišel o jednoho posluchače. Následující hodinu brouzdám po internetu nebo hraju hry. Těžká pohoda.
Jenže mě to rozčiluje. Jelikož (logicky), čím míň budu poslouchat na přednáškách, tím víc se toho pak na mě nabalí před zkouškama. Genetika, biologie buňky, to nechcete. A tak neustále, marně přemýšlím, jak se donutit poslouchat a dávat pozor. Docela mi pomohl tablet, kam jsem si stáhla výpisky a při poslouchání jsem je sledovala. Ovšem když se přednáška dostane do bodu, kdy rozumím vlastně jen spojkám a předložkám, je zle. V lepším případě opět beru do ruky mobil, v horším případě (ne pro Lenku, která je šťastná, že bude o hodinu dřív doma, ale pro Lenku, která pak bude o zkouškovým brečet a panikařit) si sbalím svých pět švestek a vydávám se na cestu domů.
A tak každý den svádím vnitřní boj a začínám pozorovat změnu k lepšímu (díky bohu za tátovo tablet). S blížícím se zkouškovým, narůstající panikou a zjištěním, že některým věcem absolutně vůbec nerozumím, se častěji nutím k poslouchání. Prostě se musím hecnout a jít do toho po hlavě. To bych ale nesměla být tak líná.
Tuším, že takovýhle boj svádí nejen vysokoškoláci, ale i středoškoláci. Jenže na té střední vás alespoň částečně nutili, ať tam chodíte a dáváte pozor, přeci jen je to takové "povinné nepovinné" vzdělání. Trochu mě rozčiluje, že na vysoké je to všem jedno, jestli nějaká Lenka na přednášku přijde nebo ne. Nadruhou stranu je to super, ale prostě potřebuju někoho, kdo mě k tomu dokope.
Tak se pochlubte, máte/měli jste to tak také? Jak jste se donutili makat? :)
Stop the water while using me- recenze
Bohužel pro mě, už mi došel šampon od Stop the water while using me. Bohudík pro vás, protože si konečně můžete přečíst můj názor nejen na šampon, ale i na kondicionér. Je fakt, že se jedná o trochu dražší produkty a myslím si, že čím více recenzí si přečtete, tím lépe pro vás. Nikdo nechce kupovat zajíce v pytli. Veškeré info o značce a eshopu, kde jsem ji kupovala, si můžete přečíst v článku s prvními dojmy (zde).
Začneme šamponem. Zprvu jsem byla dost rozpačitá, přišlo mi, že málo pění, ale postupem času jsem si našla správný grif na to, jak šampon pořádně napěnit. Stačilo ho v rukách promnout s kapkou vody a hned pěnil více. Taky je pravda, že jsem si ho ze začátku hodně šetřila a používala jsem třeba jen množství ze dvou pumpnutí, což bylo celkem malé množství. Nakonec jsem se ustálila na 4-5 pumpnutí (mám dlouhé vlasy cca pod prsa), podle toho, jak moc jsem vlasy měla špinavé nebo mastné. Tímhle stylem mi šampon vydržel skoro 4 měsíce, vlasy jsem si myla obden. Co se funkčnosti týče, nemám co vytknout. Vlasy umyje, odmastí a přijdou mi po nich vážně čisté a takové nezatížené. Ze začátku mi vlasy trochu vysušoval, ale přijde mi, že časem se to zlepšilo.
Shrnutí:
+ přírodní kosmetika
+ funkčnost
+ celkem dlouho vydrží
- ze začátku trochu vysušoval
- cena-349Kč
Musím říct, že jsem se šamponem byla velmi spokojená, ale od další koupě mě odrazuje cena i když kondicionér je dražší a momentálně zkouším v drogériích najít levnější alternativu. Pokud najdu, určitě dám vědět. A vodu jsem zastavila. :)
Kondicionér jsem ještě nevypotřebovala a jsem za to ráda, ubývá podstatně pomaleji než šampon. Opět jsem hledala ideální dávku a skončila jsem na třech pumpnutích. Aplikuji ho na konce vlasů na délku přibližně 20 centimetrů, což nejsou úplně konečky, ale mě to tak vyhovuje. Tímhle kondicionérem se krásně vyrušilo to počáteční vysušování a já jsem z něj stále nadšená. Vlasy vyživí, je to znát, ale na rozdíl od klasických "nepřírodních" značek po něm nejsou vlasy nijak extrémně lesklé. Jsou lesklé tak jako přirozeně, proto mi přijde, že ostatní kondicionéry vlasy tak trochu obalí a tím je způsoben ten lesk. Tohle byl vážně lesk vlasů, ne nějakého "obalu".
Shrnutí:
+ pomalu ubývá
+ vyživuje
+ přirozený lesk
- cena- 449Kč
Opět mě od další koupě odrazuje jen cena, která je ještě vyšší než u šamponu. A já si nechci kupovat samotný šampon, protože mi to dohromady přijde jako super kombo a nechci ho narušit.
Pokud alternativu najdu, dozvíte se o tom.
Úplně na závěr mohu s klidem doporučit jak šampon, tak kondicionér, protože dohromady jsou úplně ideální a poskytnou péči, kterou vlasy potřebují. Jsem moc ráda, že jsem se ke koupi odhodlala a i když už po třetí zmiňuji, že cena je pro mě vysoká, určitě si někdy ještě udělám radost. Buď stejnou řadou nebo nějakou jinou. :)
Začneme šamponem. Zprvu jsem byla dost rozpačitá, přišlo mi, že málo pění, ale postupem času jsem si našla správný grif na to, jak šampon pořádně napěnit. Stačilo ho v rukách promnout s kapkou vody a hned pěnil více. Taky je pravda, že jsem si ho ze začátku hodně šetřila a používala jsem třeba jen množství ze dvou pumpnutí, což bylo celkem malé množství. Nakonec jsem se ustálila na 4-5 pumpnutí (mám dlouhé vlasy cca pod prsa), podle toho, jak moc jsem vlasy měla špinavé nebo mastné. Tímhle stylem mi šampon vydržel skoro 4 měsíce, vlasy jsem si myla obden. Co se funkčnosti týče, nemám co vytknout. Vlasy umyje, odmastí a přijdou mi po nich vážně čisté a takové nezatížené. Ze začátku mi vlasy trochu vysušoval, ale přijde mi, že časem se to zlepšilo.
Shrnutí:
+ přírodní kosmetika
+ funkčnost
+ celkem dlouho vydrží
- ze začátku trochu vysušoval
- cena-349Kč
Musím říct, že jsem se šamponem byla velmi spokojená, ale od další koupě mě odrazuje cena i když kondicionér je dražší a momentálně zkouším v drogériích najít levnější alternativu. Pokud najdu, určitě dám vědět. A vodu jsem zastavila. :)
Kondicionér jsem ještě nevypotřebovala a jsem za to ráda, ubývá podstatně pomaleji než šampon. Opět jsem hledala ideální dávku a skončila jsem na třech pumpnutích. Aplikuji ho na konce vlasů na délku přibližně 20 centimetrů, což nejsou úplně konečky, ale mě to tak vyhovuje. Tímhle kondicionérem se krásně vyrušilo to počáteční vysušování a já jsem z něj stále nadšená. Vlasy vyživí, je to znát, ale na rozdíl od klasických "nepřírodních" značek po něm nejsou vlasy nijak extrémně lesklé. Jsou lesklé tak jako přirozeně, proto mi přijde, že ostatní kondicionéry vlasy tak trochu obalí a tím je způsoben ten lesk. Tohle byl vážně lesk vlasů, ne nějakého "obalu".
Shrnutí:
+ pomalu ubývá
+ vyživuje
+ přirozený lesk
- cena- 449Kč
Opět mě od další koupě odrazuje jen cena, která je ještě vyšší než u šamponu. A já si nechci kupovat samotný šampon, protože mi to dohromady přijde jako super kombo a nechci ho narušit.
Pokud alternativu najdu, dozvíte se o tom.
Úplně na závěr mohu s klidem doporučit jak šampon, tak kondicionér, protože dohromady jsou úplně ideální a poskytnou péči, kterou vlasy potřebují. Jsem moc ráda, že jsem se ke koupi odhodlala a i když už po třetí zmiňuji, že cena je pro mě vysoká, určitě si někdy ještě udělám radost. Buď stejnou řadou nebo nějakou jinou. :)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)