Knižní tipy z maturitního seznamu

Všem školákům se blíží prázdniny a pro studenty středních škol je to ideální čas k tomu, si přečíst nějaké knihy z maturitního seznamu. Je to asi ta největší nuda, kterou jsem při maturitní přípravě zažila, kor když jsem si vybrala nějakou nudnou knížku.
S odstupem času si ale říkám, že jsem tam objevila knihy, které nejen, že se bezvadně četli, ale byly zajímavé i pro mé nematurující kamarády.
Proto jsem se rozhodla vybrat pár knih z mého seznamu, které doopravdy stojí za přečtení, i když máte maturitu už pár let za sebou. Jsou to knihy, které mě šokovaly, ale i pobavily a donutily k zamyšlení.
Už dlouho jsem o knihách nepsala(už víc jak rok nebyl knižní článek!) a chci vám připomenout, že já se vyžívám v kontroverzních tématech, týkajících se například sexuality a nacismu(obecněji druhé světové války). A to se trochu promítlo i do mého výběru knih.

Na některé kontroverznější knihy už jsem dříve napsala recenze:
1984
Svět podle Garpa
Smrt je mým řemeslem
451°Fahrenheita

Dnes vám stručně představím další knihy.

zdroj

Ladislav Fuks- Spalovač mrtvol

Anotace: Psychologický hororový román o pracovníku krematoria Karlu Kopfrkinglovi, z něhož se částečně vlivem nacistické ideologie, částečně tím, že byl ovlivněn orientální filosofií, stává maniak, vrah celé své rodiny, manželky, syna (dcera mu však uteče), přičemž věří, že je smrt očistí. Jde vidět jak postupem děje se stává z člověka, který nadevše miluje svoji rodinu bezcitný vrah, který propadl určité ideologii.

Můj názor: knihu jsem četla pár dní před maturitou, ale děj mě donutil se na čtení maximálně soustředit. Žasla jsem nad tím, jak se hlavní postava vyvíjela a jak vše nakonec dopadlo a jelikož je to kniha podle skutečné události, nemohla jsem a stále nemohu pochopit to, jak se někdo může nechat až do takové míry ovlivnit náboženstvím a nějakou ideologií. Bohužel se to ale děje stále i dnes a já to stále nedokážu pochopit.

zdroj

William Golding- Pán much

Anotace:Již klasický příběh chlapců z britské internátní školy, kteří se ocitnou na opuštěném ostrově. Hra na Robinsony se však brzy změní v boj všech proti všem, v němž je hlavní předností síla, autorita a schopnost šířit strach. Kniha se obrací ke stále aktuální otázce: Je civilizace v našem chování opravdu tak silně zakořeněna, jak si namlouváme? Nebo jsme stále jen příslušníky smečky?

Můj názor: Knížka se ze začátku tváří jako oddychovka pro děti o chlapcích, co ztroskotají na ostrově a vytváří fungující společnost. Vše se pak ale zvrtne a já jsem četla s otevřenou pusou o tom, jak jsou chlapci v afektu, vyhecovaní bojovým pokřikem, schopni zabít nevinného spolužáka. O tom, jak se smečka zbavuje slabších a moudřejších, kteří ji ohrožují. O tom, jak se z člověk celkem rychle stane zvíře. I když je kniha přes 60 let stará, stále nutí člověka přemýšlet nad současnou společností.

Jean-Paul Sartre- Zeď

Zdroj

Anotace: Sbírka novel vznikala postupně v rozmezí tří let. Některé z nich byli nejprve otištěny samostatně, avšak od roku 1939, kdy vyšly poprvé pod názvem Zeď (Le Mur), byly nadále vždy publikovány společně ve stejném pořadí a pod stejným titulem. Tato sbírka obsahuje 5 novel: Zeď, Místnost, Hérostratos, Intimita a Mládí vůdce.

Můj názor:
Na tuhle knihu jsem narazila, když jsem hledala něco, co přečtu rychle a bude mě to bavit. Jak je psáno, kniha obsahuje 5 novel a každá z nich je něčím neuvěřitelně zajímavá a čtivá. Nejvíce kontoverzní je asi novela Mládí vůdce, kde je jedno z témat homosexualita a také oidipovský komplex. Pro mě tohle byla jedna z nejlepších "povídkových knih", co jsem četla. Neffův Čtvrtý den až navěky to nepřekoná, ale řadím ho na druhé místo.

Arthur Conan Doyle- Pes Baskervillský

Zdroj

Anotace: Detektiv Sherlock Holmes se svým přítelem a pomocníkem doktorem Watsonem vyšetřují případy záhadných úmrtí na venkovském panství v pochmurné vřesovištní krajině. Kdo měl zájem na smrti sira Charlese, dobrosrdečného mecenáše zdejšího nehostinného kraje? Je oním vraždícím monstrem skutečně nepolapitelný děsivý pes? Jedinečné líčení atmosféry tajemství a hrůzy z událostí, které se zdánlivě vzpírají lidskému chápání, vychází u této nejznámější anglické detektivky z principů gotického románu.

Můj názor: Klasika nakonec. Tahle kniha nijak kontroverzní není, ale vážně stojí za přečtení. Já na detektivky moc nejsem, ale tahle kniha mě uchvátila. Vše je nádherně vylíčené a děj vás vtáhne do sebe. Musím uznat, že Doyle byl opravdu Pan spisovatel a já plánuji číst i další jeho povídky. Chvílemi jsem se dokonce i trochu bála a to se mi u knih moc často nestává

EKO nebo EKO?

Dnešní článek bych ráda pojala jako soubor mých názorů na několik hodně diskutovaných témat v poslední době. Jsem totiž hrozně zmatená a chci vědět, jestli jsem sama nebo ne.
Ještě vůbec nevím, jak kvalitní to bude článek, jelikož mám toho na srdci hodně a nevím, jak to ventilovat.

Zkrátka jde o to, že všude se teď mluví o tom, že bychom měli být více ekologičtí a více se zajímat o životní prostředí. Také bychom ale měli být ekonomičtí a měli bychom šetřit peníze, vodu, využívat alternativní zdroje energií a šetřit zdroje neobnovitelné.
Měli bychom se zajímat o to, co jíme, co si oblékáme a čím se malujeme a snažit se kupovat takové výrobky, které nejsou škodlivé ani pro nás ani pro životní prostředí.

Když vše spojím dohromady, představím si celkem jasné a jednoduché pokyny:

• Šetři vodu. Zavři kohoutek, když se mydlíš, čistíš si zuby,...
• Choď více pěšky, jezdi na kole nebo si třeba kup auto na plyn.
• Kupuj si BIO potraviny, podporuj rodinné, lokální firmy, farmy, chovy.
• Kupuj si oblečení od ověřených prodejců, kteří šijí mimo Asii nebo od menších firem.
• Čti složení kosmetiky a kupuj takovou, která nebude obsahovat škodlivé látky.
• Přemýšlej nad tím, co si kupuješ. Potřebuješ to? Obejdeš se bez toho?

Pokyny jsou vážně snadné, chce to jen trochu přemýšlení navíc. Ale přeci jen tady jeden problém je a tím problémem jsou peníze. Bez většího obnosu peněz totiž nelze některé body splnit.
Ráda si koupím BIO potraviny, ale jejich cena je téměř vždy vyšší, než cena "klasických" potravin. Chtěla bych si koupit tričko od menší značky, ale stojí několikanásobně víc, než tričko z "háemka". Chtěla bych si koupit přírodní kosmetiku netestovanou na zvířatech, ale nemůžu si ji dovolit.

Co mám tedy dělat?

Jak můžu být ekologická a zároveň ekonomická zároveň? Vše co je eko/bio/vegan je drahé a pokud chci být i ekonomická a šetřit peníze, neměla bych si to kupovat, jelikož to vlastně nutně nepotřebuji a můžu si koupit levnější alternativu. Což je výhodné pro mě, ale není to ekologické.

Zkrátka nedokážu pochopit, jak něco co je dobré pro planetu nebo pro nás, může být dražší než to, co nám škodí. Zákonitě by to mělo být naopak. Cigarety jsou škodlivé a také jsou drahé, alkohol je také drahý. Jsme pak vlastně nuceni kupovat to levnější a škodlivější jídlo/oblečení. Proč no není naopak?

Já jsem na tom zatím tak, že oblečení, jídlo i kosmetiku nakupuji podle ceny, ne podle toho, odkud je a co obsahuje. Bohužel nemohu jinak.
Snažím se to ale kompenzovat v jiných věcech. Šetřím vodu, třídím odpad, nekupuji si balené vody a snažím se hledat další způsoby, jak planetě ulehčit.

PROSTĚ NEMŮŽU BÝT EKOLOGICKÁ A ZÁROVEŇ EKONOMICKÁ.
 

Napište mi, jak se k této problematice stavíte Vy a co děláte pro naši planetu a hlavně pro sebe. Šetříte si na kosmetiku nebo na oblečení?

Co všechno zvážit při výběru vysoké školy?

Už se mi to kvapem blíží. Odevzdala jsem přihlášku k maturitě, navštívila jsem dny otevřených dveří a pomalu bych se měla začít rozhodovat o tom, jakou vysokou školu budu chtít studovat. Jenže jakou si mám vybrat? Tu co by mě bavila, ale nenašla bych uplatnění nebo náročnější vysokou s jistým zaměstnáním? Ještě spousta dalších otazníků mi visí nad hlavou a já si to musím bedlivě promyslet. A pokud máte stejné problémy jako já, určitě Vám přijde vhod několik tipů, které Vám to rozhodování přinejmenším ulehčí.

CO JE TŘEBA ZVÁŽIT OHLEDNĚ ZAMĚŘENÍ:

• Určitě je třeba rozhodnout se o tom, jaký obor by Vás bavilo studovat, ale zase je potřeba určitého nadhledu. Nemůžete si naivně myslet, že půjdete studovat speciální chovy a budete pracovat jako ošetřovatel v ZOO. Možné to je, ale šance je poměrné malá.

• Když už zjistíte, jaký obor nebo jaké odvětví by pro Vás bylo přijatelné, musíte se zamyslet nad uplatněním. Obecně se říká, že je těžší najít uplatnění v humanitních oborech než v technických a přirodovědných a proto si myslím, že je hloupost jít studovat například teologii nebo filozofii bez žádného konkrétního zaměření. Zkrátka musíte přemýšlet nad tím, kde byste mohli v budoucnu pracovat a jak těžké/snadné by bylo toto zaměstnání získat. Přeci jen je větší šance, že si najdete práci jako učitel než jako policejní kriminalista. 

• Dalším a asi nejdůležitějším faktorem v rozhodování je fakt, jestli dané studium budete zvládat. Jak moc často se budete muset učit, jaké pro to máte předpoklady a hlavně, jestli máte k danému oboru alespoň nějaké základy získané buď ze školy nebo z Vaší vlastní iniciativy. Je určitě lepší studovat něco, o čem alespoň nějaké základní znalosti máte. Pro studenta střední zdravotnické školy určitě bude snazší studovat lékařství než architekturu. Samozřejmě to můžete zkusit, ale dá to mnohem větší práci než jít studovat to, co už alespoň částečně umíte.

• Pokud už v tomhle všem máte jasno, můžete se začít zajímat o konkrétní vysoké školy. O umístění, o náročnost a o prestiž.

CO JE TŘEBA ZVÁŽIT PŘI VÝBĚRU KONKRÉTNÍ VŠ:

• Jako první je třeba si rozmyslet, jestli chcete na VŠ dojíždět, jestli chcete být na koleji nebo chcete mít vlastní byt. Záleží určitě na vzdálenosti VŠ od Vašeho bydliště. Pokud jste z Prahy a chcete na Karlovu univerzitu, dojíždění je asi nejlevnější alternativa. Pokud ale máte vybranou vysokou dál, vyplatí se spíše bydlení v místě studia. Pak už jen záleží na Vašich rodičích, jestli Vám kolej nebo byt budou platit a nebo si budete muset začít vydělávat. S prací vlastně souvisí bod o náročnosti studia. Když se budete muset každý den intenzivně učit, protože studium nebudete zvládat, je nemožné ještě chodit na brigádu.

• V závislosti na uplatnění je dobré zjistit si, jaké školy jsou více prestižní než ostatní a jaké se ve Vašem životopise budou lépe vyjímat. Absolvent Univerzity Karlovy asi bude vypadat lépe než absolvent České zemědělské univerzity(tím ČZU nechci nijak shazovat, je tam totiž mnoho oborů, které na jiných VŠ nenajdete a sama si tam asi jednu přihlášku dám). S prestiží ale roste náročnost školy.

• Jako poslední bod k zamyšlení, který se týká jak oborů tak škol, je šance na přijetí. Přijímací zkoušky na některé vysoké školy jsou doopravdy náročné a nevyhnete se jim. Naopak na některé školy se můžete, díky dobrým známkám ze střední, dostat i bez přijímaček. To už pak záleží na konkrétní VŠ, do jakého průměru a z jakých předmětů bude známky počítat. Na některé obory VŠCHT berou do průměru 2,5. Naopak na farmacii do 1,1.

Rozhodně Vám doporučuji navštívit Dny otevřených dveří Vámi vybraných škol, kde se dozvíte víc jak o přijímacích řízeních, tak o studiu samotném.
Pokud Vás to zajímá, já bych se moc chtěla dostat na VŠCHT, konkrétně na obor Forenzní analýza a nebo na Biologii na UK. Obojí jsou těžké školy, takže musím makat. Snad se mi zadaří. :)

Jak jste se Vy rozhodovali/rozhodujete/budete rozhodovat při výběru vysokých škol? Jaká kritéria jsou pro Vás nejdůležitější? :)